Destruktivní sex a degenerace generace

Destruktivní sex a degenerace generace.
Sotva jsem vybalil kufry z výstavy na Camp kempu v Kralové Lehotě a po následném misijním pobytu na východníím Slovensku, šli jsme s manželkou podpořit pochod pro rodinu, který se konal stejný den jako pochod homosexuálních gajů Prahou pod barvami duhy.. Měli jsme velkou tabuli s Komenského vzkazem: ,,Národe Český vrať se ke Kristu, desku s nápisem: Ježíš Kristus dává nový život a anglický nápis: JESUS RULES.Sestra Hallerová rozdávala traktáty, které jsme potom dávali dál. Průvod, ve kterém převládali akvivisté organizace DOST a katolíci s mariánskou korouhví a nápisem za podporu rodin prošel jinou trasou než plánovaný pochod gajů.Viděl jsem i několik vedoucích našich sborů a někomu jsem dal panel s nápisem o návratu ke Kristu. Průvod provázel hustý déšť , aktivisté pronesli pozdravy a poselství od arcibiskupa Dukeho . Průvod skončil v kostele sv. Bartoloměje a následnou mší. Jednoho bratra s citací o hříchu obcování muže s mužem z biblické knihy Levitikus ovšem pořadatelé zastavili hned na počátku a nedovolili mu nést nápis. Když jsem volal, že duha patří rodinám, rovněž mne umlčeli. Proto jsem se na konci průvodu odhodlal jít na Jungmaqnovo náměstí, kde později došlo ke střetu průvodu gájů s organizací ,,Dělnické strany,, a postavil jsem své nápisy před kamery masmédií.Prostorem chvíli létaly i petlahve. Protikonfliktní složka policie mne odsunula dozadu, a tak jsem odtud mohl vyzdvihovat jmenované panely, když průvod gajů v alegorických vozech, na kterých poskakovaly obscésně oděné lesbičky a objímající se mládenci. Průvod byl překvapivě dlouhý, pestrý a šli tam příslušníci mnoha evropských národů. Se zdviženými nápisy jsem osamoceně volal, že Praha není Sodoma a ,,degenerace generace,, a jiná hesla.Volal jsem dokud mi sloužil hlas.Posléze se dostavila skupina ruských křesťanů, rovněž s nápisy na zádech, kde stálo, že Bůh lidi osvobozuje i z homosexuality. Tito rusové mne podpořili a nesli mé transparenty. Opět jsem voláním hesel ztratil hlas, gájové na nás pískali a smáli se nám. Nesli nápisy,na nichž měli hanlivé hesla vůdči rodinám a heterosexuálům. Dozvěděl jse se z nich, že heterosexuálové a rodiny přežívají do atomového věku jako ještěři prehistorie. Nesli nápis, že Bůh je pohlavně neutrální a dává jim svobodu k volnému sexu.Bylo to čiré rouhání. Nápisy nesli polonazí chlapci a křičely na nás rudě zbarvené lesbičky Stovky gálů pískaly na píšťaly, aby nás přehlušili. Nejsmutnější částí průvodu gajů byla skupina z Izraele, měli izraelské vlajky a hvězdu Davidovu v duhových barvách homosexuální svobody.Tato skupina byla nejhlučnější a používali bubny, zpěvy a div netroubili na šofar. Přesunul jsem se se skupinou Rusů s průvodem gájů pod Národní divadlo, kde jsme opět rozvinuli panely a kázali evangelium na vyvýšeném místě mezi starou a novou scénou Národního divadla.Mezitím jsem mohl odpovědět na několik otázek novinářů. Marně jsem vyhlížel nějaké další aktivisty z našich pražských sborů, jen pár lidí z KCV , kteří mne podpořili, a pár ruských křesťanů.Dav pražáků se do nás pustil, smáli se nám a dělali si z nás blázny. Jeden muž nás napomenul, že přeci bůh je Allah a stvořil homosexuální orientaci. Mohl jsem z posledních zásob hlasu kázat jednoduché evangelium Ježíše Krista, načež přihlížející pražáci se do sebe pustili v hádkách mezi sebou ale někteří nám i poděkovali.Kolem docházeli poslední houfy gajů na střelecký ostrov s tvářemi pomalovanými duhou a konali na nás obscésní posunky prostředníky rukou.Mé kázání potvrdil Rus, stojící za mnou a prohlásil, že si Praha koleduje o boží soud.Dav přede mnou vypuknul v posměšný smích.Jeden starší muž, zděšený tím, co se tu děje, mi poklepal na rameno a řekl téměř zoufalým hlasem: ,,Tohle si Praha nezaslouží.,,Na místo dorazila konečně skupina křesťanů ze severních Čech a donesli zvětšený nápis, který jsem jim před rokem dal: Čechy nejsou Sodoma.

Václav Lamr Forum angažovaných křesťanů

Náhledy fotografií ze složky S transparantem Václav Lamr

Komentáře

Přehled komentářů

moje svědectví

(Lukáš, 23. 7. 2012 15:23)

Jsem od mala věřící křesťan, snažím se celý život více či méně intenzivně hledat Boží vůli pro svůj život, někdy to jde lépe, jindy hůře, to zná každý křesťan. Život je boj. Miluju Krista a je pro mě velmi důležité, co si myslí a co říká.

Jsem také gay, nevybral jsem si to tak. Ani bych to neudělal, kdyby to šlo. Věř mi, že mi to přineslo do života spoustu trápení. Celý život jsem byl přesvědčený, že je moje orientace špatná a s vírou neslučitelná. Proto jsem se vzdal svých citů a touhy a všecko dusil a trápil se tím. S nikým jsem o tom nemluvil, protože jsem se bál, že mě moje okolí bude odsuzovat, a připadalo mi to strašně ponižující. Poslední roky to bylo docela intenzivní. Prosil jsem Boha, aby mi ukázal smysl a cestu. Následující období přineslo mnoho změn. Věřím, že je řídil Pán, neboť odpovídaly Jeho stylu. Svěřil jsem se svým nejbližším příbuzným, přátelům, i pastorovi a některým lidem z našeho sboru. Přestože jsem z toho měl strach a nedokázal jsem si to představit, Bůh to všecko měl v rukou a naplňoval Pokojem. Potkal jsem i podobného člověka, který mne miluje a já jeho. Je to křesťan a ovoce jeho služby Pánu je vidět. Ať v tom všem pátrám a přemýšlím sebevíc, nemohu nevidět Boží řízení a cesty, za což jsem se vždycky modlil. Mám v tom stále zmatek, "zdravý rozum" mi napovídá, že něco takového "přece není možné". Ale já fakt nevím, mám čisté svědomí, a zejména v tom, že hledám Boží vůli a ta je pro mne víc než moje. Hledám Boží cesty, nesnažím se najít argumenty pro "svou pravdu", ale rovnou Pravdu samu. Ale čím jsem si jistý, je to, že to není zdaleka tak jednoduché, jak se zdá.

Trápí mě tyto bitvy mezi militantními křesťany a zastánci jiných náboženství a neméně militantními homosexuály. Popisuješ v článku svůj boj jako by to bylo velké hrdinství, statečný boj proti přesile do posledního dechu. Když to čtu, tak však nemohu cítit hrdost, radost ani sounáležitost s některou bojující stranou. Přijde mi, že jádro pudla je úplně někde jinde, akorát pro ryk "bitevní vřavy" - všeho toho hádání se v diskuzích, křičení na sebe a odsuzování - není vidět a budeme-li příliš zaujati tímto bojem, unikne nám podstata věci.

Osobně se mě velmi dotýká, když kdokoliv včetně homosexuálních aktivistů uráží Boha, protože Ho miluju. Podobně když vidím tvrdost v srdcích křesťanů, kteří šmahem odsoudí a bez okolků napíšou, že homosexuál do nebe nevejde. Kdyby to tak bylo, mohu se rovnou zastřelit, protože není důvod, proč bych to tady měl ještě protahovat. Pán mě však ujišťuje o něčem jiném. Miluje mne, těší Ho moje radost, moje bolest Ho bolí taky. A já chci žít tak, aby se Mu to líbilo, i kdyby to mělo znamenat, že mám být single.

Věřím, že vejdu do Božího království, neboť Ježíš všechny moje hříchy smyl svou obětí. A jsem rád, že je to Jeho věc rozhodovat, kdo vejde a kdo ne, a ne věc těch, kteří tak málo ví a dokážou být tak krutí.

Rozepsal jsem se trochu, ale snad Ti to pomůže pochopit věci trochu lépe z druhé strany...

Menu

Václav Lamr 1943-2020